Základem Blockchainu je DLT (Distributed Ledger Technology), kterou si můžeme představit jako velkou knihu, do které mohou uživatelé zapisovat různé informace a ty jsou pak ukládány na mnoha počítačích po celém světě.
Když se do DLT zapisuje nová informace, musí být tato informace ověřena ostatními uživateli, kteří ji sledují. Tyto uživatelé nazýváme uzly sítě. Pokud všechny uzly souhlasí s tím, co bylo zapsáno, nová informace se stane součástí knihy a bude uložena do ní navždy.
Každý záznam v knize má své vlastní unikátní označení, takže pokud by někdo chtěl záznam změnit, musel by změnit i všechna tato označení. A jelikož tuto knihu sleduje mnoho uzlů, bylo by velmi těžké změnit všechna označení a nepozorovaně to udělat. Tímto způsobem se DLT kniha stará o to, aby informace v ní zůstaly bezpečné a nezměněné.
DLT může být použito k ukládání různých druhů informací, například k ukládání informací o tom, kdo má kolik peněz nebo k ukládání informací o tom, kde se nachází zboží v dodavatelském řetězci.
Blockchain je také jako velká kniha, do které lidé mohou zapisovat informace, ale je speciální tím, že využívá k ukládání dat tzv. bloky, které obsahují informace o transakcích a jsou řazené chronologicky. Každý blok je propojen s předchozím blokem a vytváří tak řetězec bloků, který se nazývá blockchain. Pokud chcete přidat novou informaci, musíte ji přidat na konec řetězu a všechny předchozí stránky zůstanou nezměněny.
Každý blok v blockchainu obsahuje informace o transakcích a těchto bloků je mnoho. Tyto bloky jsou uloženy na mnoha počítačích po celém světě, takže nikdo nemůže informace změnit bez toho, aby to ostatní nepoznali.
Blockchain se nejčastěji používá pro ukládání informací o transakcích s kryptoměnami, jako je například Bitcoin. Lidé mohou posílat a přijímat peníze a tyto transakce jsou zaznamenány v blockchainu, kde jsou bezpečně uloženy a ověřeny.
Co má společné DLT a Blockchain?
Obě tyto technologie sdílejí několik společných principů, jako je distribuovanost, nedotknutelnost a transparentnost dat.
Framing, v kontextu autorského práva, odkazuje na techniku, která umožňuje zobrazovat obsah webové stránky ve vloženém rámu na jiné stránce. Tato technika může být využita bez souhlasu autora nebo správce originálního obsahu a často vyvolává otázky ohledně autorských práv a neoprávněného využití. Framing může vést ke ztrátě kontroly nad zobrazeným...
V dnešním rychle se vyvíjejícím digitálním prostředí čelí podniky rostoucímu tlaku na přizpůsobení a využívání nejnovějších digitálních technologií, aby si udržely svou konkurenceschopnost. Kolem pojmů "digitalizace" a "digitální transformace" však často panuje zmatek, protože se často zaměňují.
Digitální služby jsou definovány jako služby informační společnosti, jako jsou on-line tržiště, internetové vyhledávače nebo služby cloud computingu. Pojem digitální služba byl transponován do českého právního řádu z evropské Směrnice NIS. K určení, zda se jedná o digitální službu, je nejprve třeba posoudit, zda se jedná o službu informační...
Chytrá smlouva je dohoda mezi dvěma subjekty ve formě počítačového kódu naprogramovaného k automatickému provádění. S touto myšlenkou přišel v 90. letech 20. století americký kryptograf Nick Szabo, kdy přirovnal chytré smlouvy k prodejním automatům.